Co se považuje za rizikové sezení?

• více než 7–8 hodin sezení dohromady za den,
• dlouhá nepřerušovaná nehybnost,
• už absolutní nehybnost po dobu 30–60 minut může mít z dlouhodobého hlediska dopad na naše zdraví.

Studií zaměřených na nebezpečnost nadměrného sezení a jeho vliv na zdraví existuje opravdu mnoho. Bohužel ne všechny jsou kvalitní a stále je potřeba více dat a dalších výzkumů.

Pojďme se ale podívat na ty studie, které už lze považovat za kvalitní.

Nadměrné sezení a riziko demence

Byla provedena analýza deseti kohortových studií a výsledky ukázaly, že jedinci s vysokou dobou strávenou sedavým způsobem života, definovanou například sledováním televize, vykazovali o 31 % vyšší riziko demence ve srovnání s jedinci s nízkou dobou sedavého chování.

Zajímavé však je, že u jedinců s vysokou dobou strávenou u počítače nebylo pozorováno významně zvýšené riziko demence.

Odkaz na studii:
https://link.springer.com/article/10.1186/s12888-025-06887-0?utm_source

Nadměrné sezení a kardiovaskulární systém 

Existují také studie zaměřené na vliv nadměrného sezení na náš kardiovaskulární systém. Zejména na ischemickou chorobu srdeční a její možné následky, jako jsou:

• infarkt myokardu,
• cévní mozková příhoda.

Studie zatím jednoznačně nepotvrdily přímý vliv nadměrného sezení na vysoký krevní tlak.

,,Pokud jde o incidenci a úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění, méně času stráveného sezením nebo u obrazovky bylo konzistentně spojeno s nižší incidencí i úmrtností na tato onemocnění." 

Odkaz na studii:
https://link.springer.com/article/10.1007/s40279-024-02099-w?fromPaywallRec=false

(volně přeloženo z anglického originálu)

Nadměrné sezení a inzulínová rezistence

Pak tu máme téma inzulínové rezistence – stále častěji se objevuje i u mladších lidí. Faktorů, které se na jejím vzniku podílejí, je mnoho, a jedním z nich může být i nadměrné sedavé chování.

Studie ukazují, že i lehká chůze po jídle může pomoci snížit postprandiální glykemii, tedy hladinu glukózy v krvi po jídle. Pohyb totiž podporuje využití glukózy ve svalech jako zdroje energie a tělo tak nemusí produkovat tak vysoké množství inzulínu.

Z dlouhodobého hlediska může být pravidelný pohyb po jídle jedním z jednoduchých návyků, které mohou přispět k lepší citlivosti buněk na inzulín a podpořit metabolické zdraví. Vyšší a dlouhodobě zvýšené hladiny glukózy v krvi totiž mohou negativně ovlivňovat cévní výstelku – endotel.

Má smysl přerušované sezení?

Obecně se studie shodují na tom, že přerušované sezení je důležité hlavně u neaktivních jedinců, kteří během týdne nevykazují větší množství pohybové aktivity.

U lidí, kteří mají metabolické problémy, jako je například diabetes mellitus, může mít přerušované sezení pozitivní dopad na zdraví a možná i pomoci předcházet rozvoji vážnějších komplikací.

Naopak lidé, kteří mají sice sedavější styl života, ale zároveň během týdne pravidelně sportují a mají dostatek pohybové aktivity, nemají podle studií tak výrazně negativní dopady nadměrného sezení na zdraví.

Je ale důležité si uvědomit jednu věc – pokud příliš dlouho a pravidelně nehybně sedíme, negativní dopady sezení se úplně "nevynulují" jednou dlouhou fyzickou aktivitou denně. Nenechávejme se tím tedy příliš uchlácholit.

Souhrnná studie zde: 
https://www.frontiersin.org/journals/physiology/articles/10.3389/fphys.2024.1348122/full?utm_source

Jak si vše jednoduše převést do praxe?

Přerušované sezení je dalším krokem k tomu, abychom byli během dne více aktivní.

I přes to, že výsledky studií nejsou vždy úplně "fatální" – zejména u zdravých jedinců, kteří se pravidelně hýbou – stále probíhá mnoho dalších výzkumů. Už jen to, že se tomuto tématu věnuje tolik vědců a lékařů, naznačuje, že nadměrné sezení může být větší problém, než si dnes připouštíme.

Osobně bych to rozhodně nebrala na lehkou váhu.

Je to další z mnoha střípků skládačky našeho životního stylu, na který bychom si měli dát pozor a včas ho eliminovat.

Většina z nás má pocit, že žije hektický život, nic nestíhá a je čím dál více unavená. Ale není to z nadbytku pohybu. Jako jeden z dalších faktorů se ukazuje život v permanentním chronickém stresu.

A možná právě zvýšení pohybové aktivity a pravidelné přerušování sezení může být klíčem k tomu, jak během dne získat více energie a také větší psychickou pohodu.

Exercise snack – "cvičicí svačinky"

Pokud už trpíte metabolickým syndromem:

• obezitou,
• inzulínovou rezistencí,
• zvýšenou hladinou cholesterolu,

a zároveň máte sedavou práci více než 7–8 hodin denně, pak může být vhodné začít přerušovat sezení každých 30–60 minut alespoň na 3–5 minut.

Říká se tomu exercise snack – neboli "cvičicí svačinky".

Co si pod tím představit?

Během 3–5 minut se podle svých možností můžete:

• projít po schodech,
• udělat pár dřepů,
• protáhnout ruce a nohy,
• a ti odvážnější si mohou klidně na toaletě zatancovat. 😊

Záměrně si můžete nechat sklenici s vodou dál od pracovního stolu a v rámci pitného režimu se pro ni dojít.

A ještě jedno doporučení pro lidi pracující v kanceláři – pokud to podmínky umožňují, zkuste si pořídit výškově nastavitelný stůl, u kterého můžete část dne stát a pracovat. Protože důležité je hlavně to, jak často vstáváte.

Pohyb jako přirozená součást života

Nadměrné sezení je jen ukázkou našeho celkového životního stylu. Přirozený pohyb během dne se vytrácí a jako formu relaxace stále častěji volíme scrollování na sociálních sítích.

Jak už jsem psala v předchozím článku o pohybu – často svůj pohyb nadhodnocujeme.

Chůze nezní tak "sexy" jako hodina strávená v posilovně, ale právě chůze je nejpřirozenější pohyb, který nás nic nestojí a dá se krásně zařadit do každodenního života.

A pokud se naučíte:

• pravidelně chodit,
• zařazovat silový trénink,
• přerušovat dlouhé sezení po 30–60 minutách,

pak vám garantuji, že se budete cítit lépe nejen fyzicky, ale i psychicky. A to v dnešní době potřebujeme všichni, abychom zvládali každodenní výzvy života.

"Nepřestaneme se hýbat, protože zestárneme.
Zestárneme, protože se přestaneme hýbat."