Možnosti, které přináší virtuální svět.

Virtuální svět nám dává širokou paletu možností – únik do světa her, vlogů, podcastů… Máte svého oblíbeného youtubera, nebo spíše influencerku?

Sociální sítě na nás chrlí denně nespočet informací – od motivace, inspirací, tipů na cestování, vaření či módu. Sociální sítě nám určují, jak se oblékat, kam cestovat, co je teď trendy a co bychom měli dělat, abychom byli "cool".

Tlak sociálních sít

Měli bychom si koupit to a to, protože bez toho přece nemůžeme být. Vy ještě nemáte tohle? A proč nevíte tamto? A nebyli jste už tam a tam?

Netočí se vám z toho hlava? Mně tedy ANO. A ne malinko.

Můj pohled - Tohle je můj pohled na sociální sítě… Možná to máte někdo podobně. Možná i stejně?

Sdílení svého života na sociálních sítích

Kolikrát se ptám, kam až jsme schopni zajít. Jak moc dokážeme odkrýt své soukromí, a dokonce i určitou intimitu.

A co otázka sdílení dětí? Těch malých drobečků se přece nikdo nezeptal na svolení.
Právě tady se otevírá hlavní téma – nebezpečí sdílení dětských fotek.

Něco málo o sociálních sítíc

• Facebook se v Česku začal masově používat mezi lety 2008–2009.
• Instagram dorazil o pár let později, přibližně v letech 2012–2013.

Kolik času trávíme online?

Dospělí

Podle Zprávy o digitálních závislostech v ČR (2023, drogy-info.cz):

• 150 minut denně ve všední dny
• 190 minut denně o víkendech
   Tyto hodnoty zahrnují celkový "time online", tedy i sociální sítě.

Dospívající

Podle výzkumu Masarykovy univerzity (IRTIS App, 2023):

• U mobilu tráví v průměru 4 hodiny 11 minut denně.
• Z toho na sociálních sítích: 74 minut denně
• Instagram: 39 minut
• TikTok: 23 minut
• dále Snapchat, Facebook a Twitter.

TikTok

NetMonitor (ČR, duben 2023): průměrný český uživatel strávil na TikToku 17 hodin měsíčně, což je zhruba 30 minut denně.

Ztrácíme schopnost být spolu?

Tyto údaje jsou alarmující.
Stačí, když se sami rozhlédnete okolo sebe…

Mě osobně nejvíce zaráží situace, kdy si partneři nebo přátelé sednou do kavárny, případně tráví společný oběd, a přesto každý upírá svůj pohled i pozornost k mobilnímu displeji. Žádná konverzace, znuděnost…

Je krásné, když si rodina vyrazí na společný oběd. Ale když každý kouká jen do mobilu a u stolu panuje ticho? Nemělo by právě společné stolování – chvíle, kdy se rodina sejde dohromady – vypadat úplně jinak?

To, že někomu věnujete svůj čas a pozornost, je totiž ten největší dar, jaký můžete dát. Váš čas vám už nikdo nikdy nevrátí.

Schopnost naslouchat mizí.

Všímám si čím dál víc, jak se ze života vytrácí schopnost naplno se soustředit na druhého člověka. Nejen být fyzicky přítomen, ale hlavně mentálně. Naslouchat, snažit se porozumět.

Zkuste se někdy rozhlédnout kolem sebe, když si jdete sednout na šálek kávy. Jak ostatní mezi sebou komunikují? Mají mobilní telefony v ruce, před obličejem, nebo aspoň položené na stole? Je tam náznak opravdového porozumění? Nebo jen snaha o povrchní výměnu slov?

Únik od skutečného života

Častá přítomnost na sociálních sítích nás odvádí od skutečného života. Nedokážeme smysluplně rozdělovat energii, jsme roztěkaní a nesoustředění.

Mám pocit, že čím dál méně dokážeme procítit a užít si přítomný okamžik – bez použití technologií nebo nutnosti sdílet příspěvek na sítě.

Současně ale čím dál častěji hledáme sami sebe. Jenže v obrovském množství informací, které se na nás valí, je těžké se vyznat. Je to chaos. Jsme přehlcení a unavení.

Moje doporučení jako průvodkyně zdravým životním stylem

Z mého pohledu je důležité hlavně nepřehltit se obsahem.
Vyberte si, koho chcete sledovat a kdo vás opravdu inspiruje. Zvažte také, kdo uvidí vaše příspěvky.

Ale to nejdůležitější: žádný profil na sociálních sítích neurčuje, jací doopravdy jste.
Můžete se prostřednictvím něj prezentovat, může vás do jisté míry charakterizovat, ale vaše hodnota nikdy nestoupá ani neklesá podle počtu sledujících nebo "lajků" 

Jak si zachovat duševní pohodu 

Pro vlastní klid doporučuji stanovit si přesný čas, který chcete na sociálních sítích – nebo obecně na internetu – strávit.
Můžete si určit denní limit, nebo ještě lépe vyhradit jen určité dny v týdnu.

Pomáhá také vypnout notifikace, aby vás telefon nelákal ke stále novým kontrolám s pocitem, že by vám něco mohlo uniknout.
Pamatujte – nejste povinni být každý den online a okamžitě reagovat na všechny zprávy.

Nebojujete také s pocitem, že pokud nebudete sdílet výlet, dovolenou, posezení s kamarádkami u kávy, tak si lidé budou myslet, že vlastně si vůbec neužíváte života? Když si tuhle otázku položíte a řeknete nahlas – nepřijde vám to absurdní?

Toto je čistě můj úhel pohledu – pokud někdo má neustále tendence přidávat jakýkoliv obsah na sociální sítě denně co denně a přitom má pocit, že pokud tam nic nedá, pak "jakoby nebyl"… má pocity úzkosti a i toho, že mu něco uteče, ale zároveň je z toho i unavený, neustále něco vymýšlet… Pak je to opravdu k hlubokému zamyšlení nad sebou samým – jsem doopravdy šťastný?

Zkuste si opravdu vymezit pouze určitý čas… a pokusme se neschovávat pořád za nějaké masky… za dokonalost.
Ze začátku můžete cítit i nějaké stavy úzkosti, že nejste online, ale věřte, že se to bude zlepšovat. Najednou pocítíte, kolik máte času. Co vám k tomu všemu může pomoci?

Nejmocnější léčitelka – a to je příroda. Zkuste trávit více času přes týden venku, choďte bosky po trávě, vezměte si kousek hlíny do ruky, přivoňte si ke kvetoucím květinám, stromům… Prostě naučte se pomalu být teď a tady, bez moderních technologií na každém kroku. Uvidíte, jak je to osvobozující a jak najednou i zpomalíte – a to nejdůležitější – začnete se napojovat sami na sebe… možná si odpovíte na tolik otázek. Protože v tomto zrychleném světě při neustálém napojení na virtuální svět na to prostě není prostor.

Choďte ven s přáteli a pořádejte společné pikniky, večeře, výlety… Vyfoťte se a pošlete si fotky do zpráv, vyvolejte si je do rámečku a pokud je budete chtít sdílet, pak je sdílejte – ale neměli byste mít ten pocit, že pokud fotku nebudete sdílet, tak jako byste vlastně nic nezažili. Tenhle pocit není správný… Mějte možnost volby, ale nesmí vás sociální sítě a celkově virtuální svět pohltit a určovat vám díky tomu vaši hodnotu.

Závěrem? 

Nejsem vystudovaná psycholožka, ale tohle píšu ze zkušeností zdravotní sestry a průvodkyně zdravým životním stylem, kdy si opravdu všímám toho, jak jsou od sebe lidé odpojeni, nekomunikují, vymlouvají se, že nemají čas na pohyb a přírodu, celkově nemají energii změnit své dosavadní návyky – a opravdu velkou roli v tom hrají právě sociální sítě. Dotyční na nich ztrácejí spousty času, nevědí, které informace jsou ty správné, a nakonec si snižují i svoji hodnotu a lásku k sobě.

Pojďme zkusit žít ten opravdový život a ne ten virtuální. Občas se na ten virtuální svět zatoulejte, něco zasdílejte, nechte se inspirovat, naučte se – ale nenechte se jím pohltit. Nedovolte mu brát vám skutečné všední radosti… nenechte ho, aby vás donutil závidět a bral vám čas, který můžete trávit v objetí milovaného člověka, přítomností přátel a zažívat opravdu ta pravá dobrodružství a vytvářet si takové vzpomínky, které vás na konci života budou hřát u srdce a při vzpomínce na ně vám vykouzlí úsměv na tváři.

Na konci života vás nebude zajímat počet sledujících a jejich lajků, protože to vám doplní jen chvilkový dopamin…

Aby se vám dařilo vytvořit si návyky, které vám umožní včas vypínat sociální sítě a ujasnit si, kdy chcete být online a celkově kam chcete investovat svoji energii, pak si můžete zde stáhnout tabulku pro tvorbu návyků nebo navštívit tento odkaz, kde je ke stažení e-book zdarma – jako průvodce při tvorbě nových návyků.

Byla bych ráda, kdy vás tento článek na chvíli ukotvil do přítomnosti a nechal vás zamyslet se nad tím, zda opravdu už jste se nestali otrokem virtuálního života. Přeji vám hodně štěstí při tvorbě nových návyků ohledně sociálních sítí.