Jak poznáte ultrazpracovanou potravinu?

Takovou potravinu běžně v přírodě nenajdete – to je sice zjednodušené vysvětlení, ale velmi výstižné. Poznáte ji především podle složení – obvykle obsahuje velké množství složek, a ne zrovna přírodního původu.

Platí jednoduché pravidlo:
 složky, které jsou uvedeny na začátku, jsou v potravině zastoupeny nejvíce.

Tyto potraviny často působí na první pohled velmi lákavě – mají výraznou barvu, specifickou strukturu, konzistenci, vůni… a jejich chuť je sestavena tak, aby vás nutila k dalšímu kousnutí.

Zároveň ale:

• obsahují minimum vlákniny
• mají nízký obsah vitamínů a minerálních látek
• často obsahují velké množství přídatných látek (aditiv – tzv. "E")

Dnes známe přibližně 3800 přídatných látek. Víme, že zejména u dětí mohou při pravidelném vyšším příjmu vyvolávat nežádoucí účinky – například hyperaktivitu. Obecně mohou mít negativní dopad na lidský organismus.

Ukazuje se, že mohou:

• vyvolávat alergické reakce
• přispívat k astmatickým záchvatům
• způsobovat zažívací potíže
• ovlivňovat střevní mikrobiom
• působit i na naši psychiku

Navíc jsou tyto potraviny často sestaveny tak, aby si na ně člověk vytvářel návyk.

Jak ovlivňují naše zdraví?

Pravidelná konzumace ultrazpracovaných potravin přispívá k rozvoji civilizačních onemocnění:

⚖️ Obezita a nadváha

Tyto potraviny mají vysokou energetickou hodnotu, ale nízký syticí efekt. Snadno se jich přejíme. Stačí se podívat na energetickou hodnotu sušenek, brambůrků a dalších "pochoutek".

🩸 Inzulinová rezistence

Časty příjem jednoduchých cukrů vede k častemu vyplavování hormonu inzulín – a časem to může vést až ke vzniku inzulínové rezistence.. Také nám po utz kolísá hladina cukru v krvi.

❤️ Kardiovaskulární riziko

Vysoký obsah nasycených tuků a jednoduchých cukrů přispívá ke vzniku cholesterolových plátů.

🔥 Zánětlivé prostředí v organismu

Pravidelná konzumace vede k rozvoji chronického zánětu, který je spouštěčem mnoha dalších onemocnění.

Studie ukazují i souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a vznikem některých druhů rakoviny – například rakoviny tlustého střeva nebo prsu. Zánětlivé prostředí narušuje imunitu, vzniká oxidační stres a zkoumá se také vliv na rozvoj autoimunitních onemocnění.

Není toho málo, že?

Co říkají studie?

Systematický přehled zahrnoval 41 prospektivních kohortových studií z Ameriky, Evropy, Asie a Oceánie, které hodnotily souvislost mezi ultrazpracovanými potravinami a zdravotními výsledky (do dubna 2024).

Celkem se studií zúčastnilo 8 286 940 dospělých osob.

Výsledky ukázaly, že konzumace ultrazpracovaných potravin byla spojena s:

• hypertenzí
• kardiovaskulárními příhodami
• rakovinou
• trávicími onemocněními
• vyšší úmrtností

Každých +100 g ultrazpracovaných potravin denně bylo spojeno s:

• +14,5 % rizika hypertenze
• +5,9 % rizika kardiovaskulárních onemocnění
• +1,2 % rizika rakoviny
• +19,5 % rizika trávicích onemocnění
• +2,6 % rizika celkové úmrtnosti

Zvýšené bylo také riziko:

• obezity
• metabolického syndromu a diabetu
• deprese a úzkosti

Zdroj:
American College of Cardiology (2025). Ultra-Processed Foods May Be Associated With Adverse Health Outcomes.
https://www.acc.org/latest-in-cardiology/articles/2025/05/13/10/05/ultra-processed-foods-may-be-associated-with-adverse-health-outcomes

🧠 Proč po nich saháme?  

Je to vlastně daň za naše pohodlí.

Nemusíme tak často do obchodu – tyto potraviny mají dlouhou trvanlivost, neplesniví a ještě skvěle vypadají i voní. Saháme po nich často i ve chvílích, kdy se chceme uklidnit – tzv. emoční jedení.

Kombinace cukru, tuku, soli a křupnutí je silně návyková.
Kolísání hladiny cukru v krvi nás nutí sahat po další "dávce energie".

👉 Je to začarovaný kruh.

Postupně si odvykáme na přirozenou chuť potravin.
Chuťové pohárky jsou "otupené" – ovoce už nám nepřijde dost sladké, voda nám nechutná, protože jsme zvyklí na přeslazené nápoje.

Nebuďte obětí marketingu. Pokud začnete postupně snižovat příjem ultrazpracovaných potravin, zjistíte, že vám časem začnou připadat až nepřirozeně sladké nebo s nepříjemnou pachutí.

Co obsahují ultrazpracované potraviny?

Najdeme v nich celou řadu přídatných látek:

• Emulgátory – umožňují smísení vody a tuku
• Stabilizátory – udržují konzistenci
• Zahušťovadla – zvyšují hustotu potravin
• Zvýrazňovače chuti – např. glutamát sodný
• Náhradní sladidla – např. aspartam, sacharin

Další skupiny:

Antioxidanty (E300–E321)
– prodlužují trvanlivost, zabraňují oxidaci

Konzervanty (E200–E290)
– zabraňují množení mikroorganismů

Barviva (E100–E182)
– zlepšují vzhled potravin

Tavicí soli, plnidla a další látky
– upravují strukturu a objem potravi

Co mezi ně patří?

• sladkosti (bonbony, sušenky, dezerty)
• trvanlivé pečivo
• uzeniny
• konzervovaná jídla
• polotovary
• brambůrky a snacky
• slazené limonády 

Závěrem

Ultrazpracované potraviny by neměly být každodenní součástí našeho jídelníčku.

Ano, jsou schválené a regulované. Ale pokud je konzumujeme pravidelně a ve větším množství, jejich účinek se může v těle sčítat.

👉 Občasná konzumace vám neublíží.
👉 Problém nastává, pokud tvoří většinu vašeho jídelníčku.

Jak ukazují studie, následky mohou být opravdu závažné.

Zkuste se postupně vracet ke skutečným potravinám.
Vaše tělo vám to vrátí – energií, zdravím i tím, jak se budete cítit.